Winnica Golesz

Polští "vinohradníci - polárníci"



Zní to neuvěřitelně, ale v sousedním Polsku se po mnoha staletích opět začíná pěstovat réva vinná. Mezi varšavskou smetánkou je dokonce vlastní vinice módní záležitostí. Vinohrady vysazují známí advokáti, obchodníci s realitami, vinici obhospodařuje i bývalý šéf PAPu, polské tiskové agentury. Réva roste nejenom na jihu země, drátěnky a klasické Guyotovo vedení najdete i daleko na severu v oblasti studených Mazurských jezer. O polských vinohradnících-polárnících, kteří z vlastnoručně vypěstovaných hroznů dělají raritní vína, píší v posledních dvou letech i zahraniční odborné časopisy. Italové považují jejich snažení za heroickě a říkají jim "gli eroi del nuovo vigneto estremo" - hrdinové nového extrémního vinařství.

Roman MysliwiecV okolí Krakova se réva vinná pěstovala již v 9. století, kdy tato část Polska patřila k Velké Moravě. Dokládají to archeologické vykopávky. I v pozdějších staletích byly vinice zakládány pře devším u velkých měst ležících na řece Visle a prodej vína přinášel polským měšťanům značné zisky. Postupný úpadek zdejšího vinařství lze sledovat od počátku válečného 17. století, kdy města chudnou a víno nenachází vhodná odbytiště. V úvahu přichází i změna klimatu, středověk byl podle mnoha badatelů výrazně teplejší než pozdější období.
Samostanou kapitolou v dějinách "polského" vinařství jsou rozlehlé vinice v okolí dnešní Zielonej Góry v Dolním Slezsku. V polovině 19. století, kdy tato oblast patřila Německu, se zde nacházelo cca 2000 ha vinohradů. Byla to jedna ze známějších německých vinařských oblastí. Drží dokonce slavný primát - roku 1826 založil v Zielonej Górze podnikatel Grempler první německý závod na výrobu sektů šampaňskou metodou. Na zdejších vinicích se pěstovaly klasické odrůdy Pinot Noir, Pinot Blanc, Rýnský ryzlink a Tramín. Po odsunu německého obyvatelstva dochází v okolí Zielonej Góry k celkovému úpadku vinohradnické a vinařské tradice.
V šedesátých letech mizí ze zdejších strání po slední keře révy vinné.
Dnes je v celém Polsku asi jen 50 ha vinic, o něž pečují většinou nadšení amatéři. Situace se však může v nejbližších letech zásadně změnit, nebof rok od roku přibývají další a další neohrožení vinohradníci. Vzniká tak paradoxní situace - zatímco u nás je nová výsadba zakázána, v sousedním Polsku rozvoji vinařského odvětví nikdo nebrání. A polští vinaři jsou na koni - věří, že se s postupujícím globálním oteplováním zařadí mezi skutečné vinařské země. A myslí to vážně - nedávno byl v Polsku po neskutečných peripetiích přijat vinařský zákon, po němž volali především drobní výrobci vína. Idea domácího vína uchvátila i polského prezidenta, jenž by rád oblažoval domácím biblickým nápojem významné zahraniční delegace.
Pokud byste se v Polsku zeptali znalců vín, kdo je nejlepší polský vinař, jistě by vás poslali do Jasia v jihovýchodním Polsku, kde působí Roman Myšliwiec, dnes již živoucí legenda polského vinařství. Prošedivělý šedesátník s důstojným plnovousem, bývalý horolezec a horský vůdce, jemuž polští milovníci vína neřeknou jinak než Dionýsos z Jasla, začal vinařit již před dvaceti lety a dnes je majitelem dvouhektarové vinice a révové školky.
"Překvapivě skvělá chuť!" rozplývá se nad sklenkou Myšliwiecova vína z polohy Golesz známý polský vinařský publicista Krzysztof Kowalski. Svojí ušlechtilostí prý toto víno připomíná slavná média z údolí Loiry. Pro jiné je Myš-liwiecowo víno prostě přírodně čisté a nezaměnitelné. Pracuje podle starých, tradičních metod. Snad právě proto jej hodlá Nicolas Joly, "papež biodynamického vinařství", přizvat do svého elitního kroužku, jenž sdružuje biodynamic-ké producenty z celého světa.Vinica Golesz
První révové keře pomáhali Myšliwiecowi vysadit jeho známí maďarští vinaři. Teorii se učil ze slovenských a ruských knížek. Vyzkoušel již více než 200 odrůd a ve svých experimentech neustává. Dál révu kříží, trpělivě ji pěstuje, sbírá hrozny a vyrábí z nich pravé polské víno. Zaznamenal už mnohé úspěchy - za' léta práce ve vinici vyselektoval odrůdy, jež se dobře uplatní ve zdejších drsných podmínkách. Zjistil, že klasická evropská Vitis vinifera dlouhodobě neobstojí a pracuje především s interspecifickými odrůdami. Pětadvacetistupňové mrazy nejsou totiž v Polsku ničím výjimečným.
V září roku 2001 získal tento průkopník novodobého polského vinařství cenu organizace Office international de la vigne et du vin za knihu "101 odrůd révy vinné" a rázem se proslavil i za hranicemi země bílého orla. Nejznámější odrůda, kterou Myšliwiec vyšlechtil, nese označení Jutrzenka (česky Večernice). Jutrzenka vznikla křížením seyve villard 12 375 x pinot blanc. Podle charakteristiky publikované v polském dvouměsíčníku Wino jsou vína této odrůdy plná, extraktivní, buket tvoří tóny čerstvého ovoce, především grepů, jablek a vůně listů rybízu a máty. Víno degustátorům připomínalo sauvignon blanc, jeho příliš silné aroma by však mohlo u suchých vín působit rušivé až nepříjemně. Webový portál Harrington's West Coast Wine Net sice hodnotil Jutrzenku a další Myšliwiecowa vína vesměs shovívavě (oceněna byla především jejich elegance a minerální tóny), na druhou stranu však hodnotitelé ve většině jeho vín zaznamenali nepříjemné tóny typické pro pachuť, tzv. liščinu. Nabízí se tedy otázka, zda by nebylo v polských podmínkách vhodnější využít zkušeností anglických či německých vinařů a pěstovat spíše odolné klony odrůd Múller Thurgau, Ryzlink rýnský nebo Sieger.
Od letošního roku, kdy začal v Polsku platit nový vinařský zákon, mohou polští vinaři svoje víno svobodně prodávat. Mezi gurmety a milovníky bakchova moku zavládlo nadšení, které se však někdy blíží nerozumnému třeštění. Poláci měli vždy silně vyvinuté sebevědomí a národní hrdost, není tedy divu, že si začínají věřit rovněž v oblasti vína, ačkoli větší zkušenosti s pěstováním révy a výrobou vína zde kromě Myšliwce prakticky nikdo nemá. Úsměvně působí i články v nejznámějším deníku Gazeta Wyborcza a odborných časopisech, v nichž jejich nadšení autoři popisují malovinařství jako zaručeně ziskové podnikání. Pouhý 1 ha vinohradu by měl podle zmiňovaných publicistů vynášet každoročně v přepočtu 700 tisíc Kč čistého zisku.
Tak jednoduché to však zřejmě nebude. Novým polským výsadbám sice nikdo nebrání, ale jeden zásadní problém, který může celé vinařské obrození ohrozit, se přece jenom objevil.
Podle předpisů EU lze v nových výsadbách, kde se pěstuje víno pro komerční účely, používat pouze odrůdy zapsané v oficiálním seznamu uznaných odrůd. Takový seznam však v Polsku již delší dobu neexistuje a tato nepříjemná skutečnost může mít nepříznivý dopad i na podnikání nejznámějšího polského vinaře Romana Myšliwiece, jehož živí prodej sazenic z vlastní révové školky. Polsko sice mělo možnost požádat EU o deseti až patnáctileté přechodné období, v němž by státní seznam povolených odrůd vytvořilo, na rozdíl od Dánska, kde se rovněž začalo vinařit, však tuto šanci promarnilo. Ten to zapeklitý problém by snad měl být dodatečně řešitelný, zatím však visí nad budoucností polského vinařství otazník.

Bogdan Trojak
Vinařský obzor 6/2004

SADZONKI WINOROŚLI
oferta na wiosnę 2023


WINA Z NASZEJ WINNICY

ABC zakładania
winnicy


Droga do własnej
winnicy


Ostatnio dodane:
Moda na wino


NOWE KSIĄŻKI
www.roman-mysliwiec.pl
akademiawina.org
© Winnica Golesz 2022